Po Pearl Harboru, Americké vojenské síly poslal Japonců do internačních táborů po celé USA, protože se báli, Japonské Američany špionáž pro Japonsko. Životní podmínky japonských amerických internačních táborů byly pro Japonce velmi těžké kvůli bydlení, jídlo, a každodenní zkušenosti, kterými Japonci prošli. Japonští občané dostali přibližně 48 hodin na evakuaci svých domovů a mohli si vzít jen málo majetku. Asi 120 000 Japonců bylo po Pearl Harboru přemístěno do internačních táborů. V táborech někdy celé rodiny žily v malých, jednopokojových buňkách nebo kasárnách. Také jídla byla distribuována třikrát denně v jídelnách, kde byly porce malé a nudné. Několik lidí zemřelo v těchto táborech kvůli stresu a nedostatku lékařské péče.
podmínky bydlení pro japonské Američany v internačních táborech byly velmi odlišné od průměrného domova. Japonci byli ubytováni v kasárnách; někdy celé rodiny žijí v jedné místnosti (McGill). Internační tábory byly někdy umístěny v odlehlých oblastech, kde povětrnostní podmínky nebyly vždy příznivé, jako Manzanaru a Tulelake v Kalifornii („Přemístění Tábory“). Japonci také museli používat společné prostory pro praní, praní a stravování („Druhá světová válka-Japonská“). Důl Okubo popisuje podmínky táborů, “ tábory představovaly vězení: žádná svoboda, žádné soukromí, žádná ‚Amerika ‚“ (Okubo 2). Internační tábory byly také střeženy americkým vojenským personálem (Druhá světová válka-Japonci) a perimetrem barbarského drátu (McGill).
nemocnice v internačním táboře Minidoka. Japonských Američanů v autobuse na cestě do internačního tábora
Jídlo v Japonských internačních táborů také přidal k těžkostem Japonské. V internačních táborech byli Japonci krmeni třikrát denně (Kent). Jídla byla podávána v dlouhých jídelnách, kde zvony signalizovaly časy jídla (Kent). Porce jídla byly malé, škrobové a nudné (Kent). Většina jídel se skládala z brambor a chleba („Reloa). Lékař v Tanforan popisuje stravovací návyky lidí v těchto táborech, „není Tam žádný mléko pro každého, více než 5 let… Žádné maso na všechny až 12. den při velmi malých dávkách se podává… Někdo dělá těžké nebo venkovní práce státy nedostanou téměř dost na to, jíst, a oni jsou hladoví po celou dobu, to zahrnuje lékaři“ (Kent 52).
Japonská Večeře v jídelně Minidoka.
práce a každodenní aktivity japonských Američanů v internačních táborech se pokusily kopírovat japonské běžné způsoby života. Tábory měly školu, lékařskou péči, táborové Noviny a někdy i hudební zábavu (Kent). Také, internované osoby byly uhradit vláda dělat práci v táborech, $13, $16, nebo 19 dolarů za měsíc v závislosti na množství vykonané práce (Kent). Bohužel někteří internisté zemřeli na nedostatečnou lékařskou péči nebo vysokou úroveň emočního stresu (World Ware II-Japanese).I když se tábory snažily vylíčit průměrný životní styl Japonců, Japoncům bylo dovoleno přinést jen málo majetku z domova (World Ware II-Japanese).Každodenní aktivity v internačních táborech byly daleko od toho, co by Japonci zažili ve svých domovech.
Japonci pracující v poli na Minidoce. Japonští Američané navštěvující školu v Minidoce
během celé války bylo za špionáž pro Japonsko odsouzeno pouze deset lidí a všichni byli běloši.
vymazání pole v Minidoka, ca. 1943. 7. května 2010. flickr. N. p., n.d. Web. 10. května 2010. <http://www.flickr.com/photos/imlsdcc/4586969098/>.
Večeře v jídelně Minidoka, ca. 1943. 7. května 2010. Flickr. N. p., n.d. Web. 12. května 2010. <http://www.flickr.com/photos/imlsdcc/4586965284/>.
studenti středních škol ve třídě na Minidoka, ca. 1943. 7. května 2010. Flickr. N. p., n.d. Web. 10. května 2010. <http://www.flickr.com/photos/imlsdcc/4586975750/>.
Nemocnice Na Minidoce, červen 1943. 7. května 2010. flickr. N. p., n.d. Web. 10. května 2010. <http://www.flickr.com/photos/imlsdcc/4586990824/>.
japonské americké internační tábory. United Streaming, 2003. United Streaming. Web. 5. května 2010. <http://player.discoveryeducation.com/index.cfm?guidAssetId=9CA33ABC-605D-4B10-A121-E408661DD637&blnFromSearch=1&productcode=US>. 6
japonští Američané v autobuse vezeni do internačního tábora. 2006. Discovery Education. N. p., n.d. Web. 10. května 2010. <http://player.discoveryeducation.com/index.cfm?guidAssetId=CF4CE69B-9C9A-4B43-94E9-170D94CC3BDC&blnFromSearch=1&productcode=US>.
Kent, Deborah. Tragická historie japonských internačních táborů. New Jersey: n. p., 2008. Tisek. 5
McGill, Sarah Ann. „Internace japonských Američanů.“Ebsco Hostitel. N. p., n.d. Web. 3. května 2010. <http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=5&hid=12&sid=5c756705-aeb2-4d7f-9c1b-04fb4ce78a9e%40sessionmgr12&bdata=JnNpdGU9ZWhvc3QtbGl2ZQ%3d%3d#db=mih&AN=17988081>. 1
“ Minidoka Internment National Monument.“Grolier Multimedia Encyclopedia. N. p., n.d. Web. 3. května 2010. <http://gme.grolier.com/article?assetid=0194215-0>. 2
“ relokační tábory.“Relokační Tábory. N. p., n.d. Web. 3. května 2010. <http://mcel.pacificu.edu/as/students/lwash/camps.html>. 3
World War II – Japanese American Experience. Windows Media Player, 2004. United Streaming. Web. 5. května 2010. <http://player.discoveryeducation.com/index.cfm?guidAssetId=9e862e31-19f6-480f-8727-6e4e0cfa5b33>. 7
“ Druhá světová válka-Japonské internační tábory v USA.“Historie na netu. N. p., n.d. Web. 5. května 2010. <http://www.historyonthenet.com/WW2/japan_interment_camps.htm>. 4