Biblický Komentář(studium Bible)Žalm 90

ÚVOD:

Žalm 90 je první žalm v Knize IV žalmů (Žalmy 90-106). Uspořádání žalmů do pěti knih sahá nejméně do doby, kdy hebrejské texty byly přeloženy do řečtiny (Septuaginta) přibližně 200 B. C.

Kniha IV ohlíží zpět na dobu, Mojžíše a Exodus. Žalm 90 hovoří o soudu uvaleném Hospodinem na lid. Pravděpodobně se to týká zkušeností Izraelitů během Exodu, kdy je Hospodin potrestal za jejich nevěru.

Nicméně, mnoho učenců věří, že tento žalm je post-exilic (psáno po Babylonském Exilu) když Izraelité, kteří utrpěli pět desetiletí v otroctví, byly do dalších pokusů, jak se snažili obnovu Jeruzaléma a chrámu.

Žalm 90 je pravděpodobně nejlépe kategorizován jako komunitní nářek-Žalm vyjadřující bolest uctívající komunity a volající po úlevě-odpuštění-obnovení.

SUPERSCRIPTION:

Modlitba Mojžíše, muže Božího.

Toto je jediný Žalm připisovaný Mojžíšovi. Musíme však mít na paměti, že superscripty byly s největší pravděpodobností přidány následně k psaní žalmu.

Žalm 90,1-2. Byl jsi naším příbytkem

1 pane, byl jsi naším příbytkem po všechna pokolení.

2 předtím, než byly vyvedeny hory,
předtím, než jste vytvořili zemi a svět,
dokonce od věčného k věčnému, jsi Bůh.

“ Pán “ (hebrejsky: ‚adonai) (v. 1a). Hebrejské podstatné jméno “ adonai se používá pouze pro hebrejského Boha. Židovský lid použil toto slovo místo jména smlouvy Hospodin, které lidé považovali za příliš Svaté, aby bylo možné je vyslovit. To znamená pán nebo Pán.

toto jméno se také objevuje v posledním verši tohoto žalmu, takže otevírá a zavírá Žalm.

„byl jsi naším příbytkem (hebrejsky: ma ‚On) pro všechny generace“ (v. 1b). Zatímco ma ‚ On může odkazovat na jakékoli obydlí, v hebrejských písmech častěji označuje Boha jako Izraelské obydlí. Jinde se používá k označení Božího nebeského příbytku-nebo Jeruzaléma jako Božího města.

žalmista konstatuje, že Pán byl Izrael je domovem pro všechny generace, čímž připomínal Bohu, že jejich vztah je dlouhodobý a zaslouží si zvláštní pozornost.

“ předtím, než byly hory vyvedeny, než jste vytvořili zemi a svět „(hebrejsky: ‚el) (v. 2ab). Žalmista uznává Boží věčnou povahu. Bůh existoval předtím, než se hory zvedly na věž nad pláněmi a předtím, než Bůh vytvořil Zemi a vesmír.

“ i od věčného k věčnému (hebrejsky: ‚olam), jsi Bůh“ (hebrejsky: ‚el) (v. 2c). Slovo “ olam znamená velmi dlouhou dobu. Zde naznačuje Boží věčnou přirozenost, od věčné (minulosti) k věčné (budoucnosti) – od začátku do konce-od začátku do nekonečné budoucnosti.

slovo ‚el je druhové slovo pro Boha a bylo používáno okolními kmeny pro své bohy i Hebrejci pro Hospodina. Hebrejské písmo někdy používá “ el pro jiné bohy (Exodus 34:14), ale nejčastěji se používá pro Boha Izraele-často ve spojení s jinými slovy, jako El Šadaj, což znamená „Všemohoucí Bůh“ – a Immanuel (hebrejsky: immanu el, což znamená „s námi je Bůh.“

Žalm 90,3-6. Tisíc let před očima tvým

3 obracíte člověka ke zkáze a říkáte:
„vraťte se, synové lidští.“

4 po tisíc let v tvých očích
jsou stejně jako včera, když je minulost,
jako hodinky v noci.

5 smete je pryč, když spí.
ráno klíčí jako nová tráva.

6 ráno klíčí a vyvěrá.
večer je uschlý a suchý.

začíná nářek, vyjadřující smutek nad ztrátou. Nářek a výzva k milosrdenství tvoří zbytek žalmu.

„zapnutí (hebrejsky: sub) muž na zničení (hebrejsky: dakka), říká, ‚Return (hebrejsky: sub), děti mužů“ (hebrejsky: ‚adam) (v.

3). Slovo sub má řadu významů: Turn, return a restore jsou tři z nejvýznamnějších.

V tomto verši se žalmista používá sub dvakrát-poprvé říct, že Jahve obrací lidi k ničení … a podruhé se říci, že Hospodin vyzývá je k návratu … zkušenosti obnova-vrátit se domů k Bohu.

poznamenejte si posloupnost. Hospodin obrací lidi k záhubě. Když hřeší, trestá je. Trest, nicméně, je určena, aby je zničil, ale aby jim tváří v tvář s následky svých hříchů, takže budou mít tendenci vrátit-zkušenosti obnova-vrátit se domů k Bohu.

slovo dakka znamená zničeno a souvisí se slovem daka, což znamená rozdrtit. Žalm 34,18 říká: „Hospodin … zachraňuje ty, kteří mají rozdrceného ducha (dakku).“Dakka často nabývá významů pokorný nebo kajícný.

myšlenka, že Jahve drtí lidi, může znít krutě nebo pomstychtivě, ale obvykle se používá jako první fáze vykupitelské činnosti Jahve. Je nepravděpodobné, že by hrdý člověk poslouchal výzvu k pokání, ale osoba, která byla rozdrcena nebo pokořena, je pravděpodobnější, že bude taková výzva otevřená.

když přemýšlím o slově drcené, dochází mi, že často rozdrtíme věci, aby byly absorpční nebo tvárnější. To je smysl, který tu máme.

„Za tisíc let ve vašich očích jsou stejně jako včera, když to je minulost (hebrejsky: ‚baru), jako hodinky (hebrejsky: ‚asmurah) v noci“ (v. 4). Slovo ‚ abar (minulost) má řadu významů. Ty, které zde platí, jsou minulé nebo předané.

slovo ‚ asmurah (hlídka nebo Noční hlídka) označuje dobu, po kterou by muž stál na stráži-obvykle čtyři hodiny, ale někdy i déle. Strážní služba byla důležitá, protože poskytovala ochranu před nepřáteli a zloději. V některých případech by věrnost stráže (nebo její nedostatek) určovala, zda lidé budou žít nebo zemřít.

Noční hlídka se může zdát téměř nekonečná. Pokud o tom pochybujete, zkuste stát čtyři hodiny a dívat se do tmy s vědomím, že jakýkoli malý pohyb v dálce může signalizovat hrozící katastrofu.

ale jednotvárná Noční hlídka, kdysi minulá, by byla rychle zapomenuta-zmizela by v temných zákoutích paměti a zmizela by z dohledu.

Pro Boha by tisíc let mělo stejnou pomíjivou povahu-prošlo by kolem a zmizelo by z dohledu stejně úplně jako čtyřhodinová Noční hlídka.

“ smete je pryč, když spí.
ráno klíčí jako nová tráva“ (v. 5). Co je to, že Jahve zametá pryč? Co je to, že ráno znovu klíčí? Musí to být tisíc let zmíněných ve 4. verši. Jen jako stráž mysl není prodlévat na jeho čtyři hodiny dívat, jakmile je má pryč, Jahve nebude přetrvávat přes tisíciletí, jednou prošel.

“ ráno klíčí a vyvěrá.
večer je uschlý a suchý“ (v. 6). Přepracování verše 5. To je živý jazyk-zejména pro čtenáře, jejichž živobytí záviselo na jejich plodinách. Viděli, jak se rostlinám nedaří – rychle vyskočí a umírají téměř stejně rychle. To byla vystřízlivění.

Ježíš používá tento obraz v podobenství o rozsévači (nebo půdách) (Matouš 13: 1-9, 18-23). Mluví ze semen zasetých na cestu, která je vytrhl zla–a semeno zaseté na kamenité půdě, který klíčí rychle, ale najít žádný uživatel root, zemře stejně rychle-a semeno zaseté mezi trny, které klíčky, ale nedokáže přežít konkurenci plevelů. Pro farmáře by to mohlo znamenat katastrofu. Ježíš však toto podobenství dospěl k pozitivnímu závěru se semenem zasetým na úrodné půdě, které by přineslo bohatou sklizeň.

Žalm 90,7-10. Jsme spotřebováni ve vašem hněvu

7 protože jsme spotřebováni ve vašem hněvu.
trápíme se ve vašem hněvu.

8 postavili jste před sebe naše nepravosti,
naše tajné hříchy ve světle vaší přítomnosti.

9 neboť všechny naše dny pominuly ve vašem hněvu.
naše roky končíme jako povzdech.

10 dnů našich let je sedmdesát,
nebo dokonce z důvodu síly osmdesát let;
jejich pýcha je však jen práce a zármutek,
protože rychle ubíhá a my odlétáme.

“ neboť jsme spotřebováni (hebrejsky: kalah) ve vašem hněvu (hebrejsky: ‚ap). Jsme znepokojeni (hebrejsky: bahal) ve vašem hněvu “ (hebrejsky: hema 2534)

(v. 7). Slovo kalah (spotřebováno) lze použít pozitivně (dokončeno, dokončeno) nebo negativně (spotřebováno). Používá se zde v negativním smyslu.

slovo ‚ ap (hněv) znamená nos, nosní dírku nebo hněv. To vypadá zvláštně. Co mají nosy společného s hněvem? Přicházejí na mysl dvě běžné fráze, které poskytují vodítko. Prvním z nich jsou „rozšířené nozdry“, což může být známkou intenzivního hněvu-druh hněvu, který by mohl vést k násilí. Druhým je „jeho nos je mimo kloub“, což znamená, že je narušen nebo naštvaný nebo drží zášť.

slovo bahal (ustaraný) znamená zděšený, ustaraný nebo vyděšený. V tomto verši, vyděšený by mohl lépe sdělit význam. Tváří v tvář Božímu hněvu, lidé budou pravděpodobně vyděšeni, že Bůh je brzy udeří mrtvými-bude pro ně oheň pohlcující.

“ postavili jste před sebe naše nepravosti, naše tajné hříchy ve světle vaší přítomnosti „(v. 8). To je problém Izraele. Hospodin shromáždil záznam jejich nepravostí a tajných hříchů. Velké světlo Hospodinovy aury zdůraznilo jejich hříchy v ostrých detailech. Svatý Hospodin vidí jejich bezbožnost, a jistě je shledá nehodnými-protože jsou ve skutečnosti nehodní – stejně jako my všichni.

nejsou si jisti, co mohou očekávat, ale jsou vyděšeni vyhlídkou na spravedlivého Boha, který se k nim chová spravedlivě. Chápou, že spravedlnost bude znamenat jejich zánik.

“ pro všechny naše dny pominuly ve vašem hněvu. Naše roky končíme jako povzdech“ (hebrejsky hegeh) (v. 9). Žalmista má melancholický, smutný pohled na život. Dny mizí, když on a jeho lid žijí pod Božím hněvem – pod jeho soudem.

slovo hegeh (povzdech) lze přeložit několika způsoby, z nichž všechny mají co do činění s zvuky, které vycházejí z hloubi těla. Významy nejvhodnější pro tento verš jsou sténání nebo vzdechy, zvuky, které signál rezignace na nepříjemnou skutečnost-v tomto případě, Boží hněv a jejich výsledné odloučení od Boha.

„dny našich let jsou sedmdesát, nebo dokonce z důvodu síly osmdesát let“ (v. 10ab). V tomto případě má sedmdesát osmdesát let ukázat stručnost života-ty však představují optimistický odhad pro lidi žijící před nástupem moderní medicíny. Jednou jsem udělal studii signatářů Deklarace nezávislosti a zjistil jsem, že mnozí zemřeli v padesátých letech.

ale žalmista říká, že i když má člověk to štěstí žít sedmdesát nebo osmdesát let, ty roky ubíhají rychle-a pak jsou navždy pryč.

„jejich pýcha (hebrejsky: rohab) je však jen práce (hebrejsky:“ amal) a smutek “ (v. 10c). Slovo rohab znamená sílu nebo sílu nebo vitalitu. Slovo “ amal znamená potíže, práce, dřina, nebo těžkosti.

žalmista říká, že to, co oslavujeme jako sílu nebo vitalitu, je opravdu jen potíže a dřina. V nejlepších dnech musíme stále vydělávat na chleba potem našeho obočí a snášet mnoho těžkostí a zármutků spojených s lidským životem.

„protože to projde rychle a my odletíme“ (v. 10d). Co to rychle prochází? Je to náš rohab – naše síla, elán nebo vitalita.

Jak to píšu, je mi 78 let a zažívám slábnoucí vitalitu. Dnes mě přítel podobného věku požádal o pomoc, abych do jeho pickupu naložil zahradní vozík. Vypadalo to jako taková maličkost, že se omlouval, že potřebuje pomoc. Poznamenal jsem, že věci, které se před třiceti lety zdály snadné, se již nezdají snadné. Srdečně souhlasil.

můj přítel má rakovinu a téměř jistě odletí v příštím roce. Téměř jistě tak učiním během příštích deseti let. Stáří je v pořádku, pokud jste zdraví, ale často znamená rozpadat palec po centimetru. Doufám, že to nebude můj osud.

Jinak ten zvuk mrzutý, měl bych zmínit, že jsem měl dobrý život, a ještě jeden, navzdory věku a zdravotních problémů. Byl jsem požehnán úžasnou matkou a nyní jsem požehnán stejně úžasnou manželkou. Máme dvě děti, které dopadly dobře. Sloužil jsem jako armádní Kaplan 26 let, a užil si doprovodné cestování a zážitky. Vydávám kázání už dvacet let a mám dobrý pocit z toho, že pomáhám kazatelům s kázáním-a širšímu publiku s biblickou gramotností-ale žalmista má pravdu. Ty roky ubíhaly rychle, a teď očekávám, že odletím.

Žalm 90,11-12. Kdo zná sílu vašeho hněvu

11 kdo zná sílu vašeho hněvu,
váš hněv podle strachu, který je kvůli vám?

12 Učte nás tedy číslovat naše dny,
abychom získali srdce moudrosti.

„kdo zná sílu vašeho hněvu, vašeho hněvu podle strachu(hebrejsky: yir‘ ah), který je kvůli vám?“(v. 11).

koneční lidé jsou špatně připraveni pochopit nekonečného Boha-pochopit jeho hněv a hněv. Podstatné jméno yir ‚ah souvisí se slovesem yare‘ (strach, úcta nebo úcta) a přídavné jméno yare ‚(strach nebo strach). I když se může zdát nevhodné, že bychom se měli bát milujícího Boha, má smysl se bát inspirovat jeho hněv.

ale yir ‚ ah znamená víc než strach. Znamená to také úctu nebo úctu. Je také zcela vhodné respektovat Boha-uctívat Ho-klanět se před ním a chválit ho-ctít jeho jméno. Tyto věci nejsou volitelné, ale jsou místo toho Bohem dány-to, co mu dlužíme.

“ Učte nás tedy číslovat naše dny (hebrejština: Jom) abychom získali srdce (hebrejsky: lebab) moudrosti “ (v. 12). Když je množné číslo, jak je zde, slovo yom (dny) může znamenat “ rozpětí života.“Žalmista žádá Boha, aby pomohl lidem přijít k zúčtování jejich dnů-jejich životů-aby se vyrovnali se stručností života.

slovo lebab (srdce) označuje vnitřní bytost člověka. Žalmista (a uctívající komunita) žádá Boha o druh moudrosti, která pramení z hlubin zbožné duše.

Žalm 90,13-17. Vytrvejte! MĚJ SOUCIT! USPOKOJTE NÁS!

13 vytrvej, Hospodine!
Jak dlouho?
měj soucit se svými služebníky!

14 uspokojte nás ráno svou láskyplnou laskavostí,
abychom se mohli radovat a být rádi po všechny naše dny.

15 udělejte nám radost za tolik dní, kolik jste nás postihli,
za tolik let, kolik jsme viděli zlo.

16 nechť se vaše práce zjeví vašim služebníkům;
vaše sláva jejich dětem.

17 Nechť prospěch Hospodin Bůh náš na nás;
navázat na práci našich rukou je na nás;
ano, navázat na práci našich rukou.

“ Relent (hebrejsky: sub), Hospodine!“(v. 13a). Slovo sub se často používá v hebrejských písmech, a znamená otočit nebo vrátit nebo obnovit. Žalmista žádá Hospodina, aby se odvrátil od svého hněvu, který způsobil, že potrestal lid za jejich hříchy.

“ Jak dlouho?“(v. 13b). Žalmista křičí bolestí-bolest, která pokračovala, dokud se nestala nesnesitelnou. Spíše než prosba o informace o množství času, který zbývá trpět, je to výkřik zlomeného srdce, které již trpělo příliš dlouho.

“ měj soucit se svými služebníky!“(v. 13c). Když žalmista prohlásil, že jejich utrpení trvá příliš dlouho, prosí o soucit-o soucit – o milosrdenství – o milost.

přidává důraz na svou prosbu tím, že připomíná Hospodinu, že tito lidé jsou jeho služebníci. To samozřejmě zveličuje jejich vztah k Hospodinu. Kdyby věrně sloužili Hospodinu, netrpěli by tak, jak nyní trpí.

ale přesto existuje těsné pouto-smluvní pouto-mezi Hospodinem a těmito lidmi. V nejlepším jsou služebníci Hospodinovi. V nejlepším případě dělají to, co po nich chce Hospodin. Žalmista prosí Hospodina, aby s nimi zacházel, jako by byli nyní nejlepší.

“ uspokojte nás ráno svou láskyplnou laskavostí,
abychom se radovali a byli rádi po všechny naše dny „(v. 14). Sloveso saba znamená uspokojit nebo vyplnit. Navrhuje plnění až po okraj, takže osoba, která je naplněna, nepotřebuje nic víc. To je někdy používán negativně na mysli nasycen-cpal-jako v Přísloví 1:31, kde jsou hříšníci saba (cpal) „s jejich vlastní režimy.“

Co se žalmista ptá, když říká: „uspokojte nás ráno“? Zatímco on mohl mít na mysli přijímat Boží požehnání na začátku dne, další fráze, „že se můžeme radovat a být rád, že všechny naše dny,“ naznačuje, že se jedná o modlitby, že Bůh bude naplnit je s jeho milující laskavost v jejich mládí, takže si můžete vychutnat, že požehnání po celý jejich život.

žalmista se nemodlí za Boha, aby je učinil bohatými nebo úspěšnými v bitvě. Místo toho moudře žádá Boha, aby je naplnil Boží milující laskavostí, trvalejším druhem požehnání.

„Udělej nám radost za tolik dní, kolik jsi nás postihl, za tolik let, kolik jsme viděli zlo“ (v. 15). Byly různé časy, kdy se Izrael cítil obzvláště postižený: otroctví v Egyptě-putování divočinou-Babylonský Exil. Protože tento žalm je jedním z těch, které souvisejí s Mojžíšem (viz Úvod výše), žalmista jistě má na mysli Izrael je čas v Egyptě nebo na poušti poté.

žalmista se ptá na něco velkého. Izrael strávil 430 let v Egyptě (Exodus 12: 40-41) – 400 z těchto let v otroctví (Genesis 15: 13). Izrael strávil 40 let putováním po poušti. Žalmista žádá Boha, aby tyto smutné dny spojil se stejným počtem radostných dnů.

„nechť se vaše práce (hebrejsky: po‘ al) zjeví vašim služebníkům; vaše sláva jejich dětem „(v. 16). Podstatné jméno po ‚ al znamená skutek nebo čin nebo práci nebo úspěch. Tento verš představuje modlitbu, že Bůh učiní Viditelné zobrazení jejich vykoupení.

„nechť přízeň (hebrejsky: no‘ am) Pána našeho Boha (hebrejsky: ‚adonai nu‘ elohim) je na nás “ (v. 17a). Podstatné jméno no ‚ am znamená příjemnost nebo krásu nebo schválení nebo potěšení. V tomto případě to pravděpodobně znamená schválení nebo potěšení.

pokud Bůh odpověděl na hřích Izraele tím, že odstranil jeho souhlas, může ho stejně snadno obnovit. To je izraelská modlitba.

odstranění a obnovení schválení, je jednou z konstant života-nejen v našem vztahu k Bohu, ale také v našem vztahu k manžel nebo manželka, rodič nebo dítě, přáteli, sousedy, spoluvěrce. Pavel nám říká, že jsme všichni hříšníci (Římanům 3:23) a pravdou je, že většina z nás uráží Boha nebo jiné na poměrně pravidelném základě. Kromě odpuštění a obnovy bychom byli beznadějně ztraceni.

pro význam ‚adonai, viz komentáře k verši 1a výše. Jak bylo uvedeno výše, žalmista používá toto jméno pro Boha v prvním a posledním verši tohoto žalmu.

podstatné jméno elohim znamená Boha nebo bohy (Všimněte si malého g). Při použití v množném čísle se odkazovat na Hospodina, to znamená, že Hospodin shrnuje vše, co je zbožný.

„zřídit (hebrejsky: kun) dílo (hebrejsky: ma‘ aseh) našich rukou pro nás; Ano, zřídit dílo našich rukou „(v. 17bc). Ve verši 16 (výše) se žalmista modlil, aby Bůh zviditelnil své dílo (po ‚ al) uctívající komunitě. Nyní používá běžnější slovo ma ‚ aseh, aby se modlil, aby Bůh ustanovil (kun) práci rukou lidí.

sloveso kun (vytvořit) znamená založit nebo vytvořit firmu nebo vytvořit nebo připravit. Používá se k obnovení objektu do vzpřímené polohy, takže má pocit nadmořské výšky. Používá se k založení královské dynastie, která má také pocit vyvýšení. V tomto verši, modlitba je, že Bůh zvedne práci uctívající Společenství ruce-že požehná, že dílo tak, že bude prosperovat.

to dramaticky kontrastuje se současnými okolnostmi Izraele, jak souvisí ve verších 3-12. Tyto verše zobrazují Izrael jako „spotřebovaný v (Božím) hněvu“ (v. 7) a zjevený před Bohem jako hříšníci (v. 8). Vylíčili svůj život tak, že rychle míjeli a odlétali (v. 10).

žádají tedy Boha, aby je vykoupil-aby obnovil jejich životy-aby jim umožnil žít smysluplně, účelně a věrně. To je modlitba, kterou bychom se všichni měli pravidelně modlit, i když žijeme to, co by svět považoval za úspěšný život. Záliv je velký, který odděluje světské renomé a smysluplné, účelný, a věrné životy.

citace písma jsou ze Světové anglické Bible (WEB), veřejné domény (bez autorských práv) moderní anglický překlad svaté Bible. Světová anglická Bible je založena na americké standardní verzi (ASV) Bible, Biblia Hebraica Stutgartensa Starý zákon a řecký většinový Text nový zákon. ASV, který je také v public domain kvůli vypršela autorská práva, byl velmi dobrý překlad, ale zahrnoval mnoho archaických slov (jsi, svítí, atd.), které WEB aktualizoval.

použité LITERATURY:

KOMENTÁŘE:

Anderson, a. a., New Century Bible Komentář: Žalmy 73-150 (Grand Rapids: Eerdmans, 1972)

Broyles, Craig C., Nové Mezinárodní Biblický Komentář: Žalmy (Peabody, Massachusetts: Hendrickson Publishers, 1999

Brueggemann, Walter, Zpráva Žalmů Teologický Komentář (Minneapolis: Augsburg Press, 1984)

Clifford, Richard J., Abingdon Starém Zákoně Komentáře: Žalmy 73-150 (Nashville: Abingdon Press, 2003)

DeClaisse-Walfordu, Nancy; Jacobson, Rolf A.; Tanner, Beth Laneel, Nové Mezinárodní Komentářem na Starý Zákon: Kniha Žalmů (Grand Rapids: Wm. B. Eerdmans Publishing Co., 2014)

Gower, Ralph, nové způsoby a zvyky biblických časů (Chicago: Moody Press, 1987)

Kidner, Derek, Tyndale starozákonní Komentáře: Žalmy 73-150, Vol. 14b (Downers Grove, Illinois: Inter-Varsity Press, 1973)

Limburg, James, Buckinghamský Bible Společník: Žalmy (Louisville: Westminster John Knox Press, 2000,

Mays, James Luther, Výklad: Žalmy (Louisville: John Knox, 1994)

McCann, J. Clinton, Jr., New Interpreter ‚ s Bible: Kniha Žalmů, Vol. 4 (Nashville: Abingdon Press, 1996)

Ross, Allen P., Komentáře na Žalmy, 90-150, Vol. 3 (Grand Rapids: Kregel Publications, 2016)

Tate, Marvin e., Word Biblical Commentary: Žalmy 51-100 (Dallas: Word Books, 1990)

Waltner, James H., Věřících, Církve, Bible Komentář: Žalmy (Scottdale, Pennsylvania: Herold Press, 2006)

SLOVNÍKY, ENCYKLOPEDIE & SLOVNÍKY:

Baker, Warren (ed.), Kompletní WordStudy Starého Zákona (Chattanooga; AMG Publishers, 1994)

Baker, Warren a Tesař, Eugene, Kompletní WordStudy Slovník: Starý Zákon (Chattanooga: AMG Vydavatelů, 2003)

Bromiley, Geoffrey (General Editor), Mezinárodní Norma Bible Encyklopedie, Revidované, 4 vols. (Grand Rapids: William B. Eerdmans Publishing Company, 1979-1988)

Hnědá, František; Řidič, S. R.; a Briggs, Charles a., The Brown-Driver-Briggs Hebrew and English Lexicon (Peabody, Massachusetts: Hendrickson Publishers, 1906, 2004)

Doniach, N. S. a Kahana, Ahuvia, The Oxford English-Hebrew Dictionary (Oxford University Press, 1998)

Fohrer, Georg, Hebrew & Aramejština Slovník Starého Zákona (SCM Press, 2012)

Freedman, David Noel (ed.), Anchor Yale Bible Dictionary, 6 vol. (New Haven: Yale University Press, 2007)

Freedman, David Noel (ed.), Eerdmans Dictionary of the Bible (Grand Rapids: William B. Eerdmans Publishing Co., 2000)

Mounce, William D., (ed.), Mounce je Kompletní Výkladový Slovník Starého a Nového Zákona Slova (Grand Rapids: Zondervan, 2006)

Renn, Stephen D., Výkladový Slovník Biblických Slov: Slovo Studie pro Key English Bible Slov na Základě hebrejské a řecké Texty (Peabody, Massachusetts: Hendrickson Publishers, Inc., 2005)

Richards, Lawrence O., Encyklopedie biblických slov (Zondervan, 1985, 1991)

Sakenfeld, Katharine Doob (ed.), The New Interpreter ‚ s Dictionary of the Bible, 5 vol. (Nashville: Abingdon Press, 2006-2009)

Vangemeren, Willem a. (generální Editor), Nový mezinárodní slovník starozákonní teologie & Exegesis, 5 vol. , (Grand Rapids: Zondervan, 1997)