hebrejských souhlásek jména Elohim
na Základě Hnědá Řidič Briggs ‚ Hebrew Dictionary budeme pokračovat v našem výzkumu na význam ELOHIM. Dnes studujeme dva slavné případy, kde je odkaz jasně na „Boha nebo božské bytosti“. Prvním případem je Žalm 8: 5: neboť jsi ho učinil o něco nižším než ELOHIM, a korunoval jsi ho slávou a ctí. Kdo jsou ti Elohimové? Oni jsou Bůh? Pro Židy to nebylo možné. Jsou to přechodné bytosti mezi Bohem a člověkem? Pravděpodobně ano. Potvrzení pochází z Septuaginta – řecký překlad Starého Zákona – což se překládá ELOHIM s anghelous, tj. „andělé“ (stejně jako Syriac verzi Starého Zákona, Vulgáty a aramejských překladů Starého Zákona, Targumin‘). Řecký překlad Žalmů je datován do třetího nebo druhého století před naším letopočtem. a tak je v tomto případě nejautoritativnějším výkladem termínu Elohim. V tomto případě kontext nenaznačuje – jako v případech studovaných v předchozím článku-odkaz na lidské bytosti. Ve skutečnosti kontext jasně hovoří o stvoření Boha. Navíc druhá část verše: „a korunoval jsi ho slávou a ctí“ by mohla být druhá část synonymní paralelismus, a to by mohlo být vysvětlení toho, co „učinil jsi ho jen o málo méně než ELOHIM“ znamená.
Nyní budeme studovat nejznámější případ, tj. Genesis 1:26-27: I řekl Bůh:, učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem ve vzduchu a nad dobytkem a nad celou zemí a nad každým lezoucím tvorem, jenž leze po zemi. Tak Bůh stvořil člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil ho; muž a žena je stvořili.
kdo byl ELOHIM pro autory tohoto textu? Podle vědců (klikněte zde) byla první kapitola Genesis – tedy první verze stvoření – napsána kněžskou třídou navrácenou do Judeje (VI-V století před naším letopočtem). Způsob myšlení nejvlivnější kněžské třídy je dobře popsán v nejnovějších knihách Starého zákona, jako jsou kroniky (V. Př. n. l.). Zde zjistíme, že JHWH je Bůh Izraele (cfr. 1 kroniky 13), nazývané také jednoduše Elohim. Proto autor Genesis, jako autor kronik, použil Elohima, aby mluvil o Bohu Izraele. ELOHIM je součástí Božího jména nalezeného ve starověkých textech jako 2 Sam 7: 26-27: Pán (YHWH) zástupů (tsebaot) je Bůh (ELOHIM) Izraele. Dalo by se říci, že Elohim použitý v Genesis je jakousi zkratkou nejstaršího jména. Pro postexilické Židy byl ELOHIM (tj. Bůh) pouze JWHW.
Teď jsme se obrátit na Genesis 1:26-27:
V. 26 Elohim (= YHWH Elohim tsebaot = Bůh, Pán zástupů), řekl:
učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho,
v. 27 i stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu božímu stvořil jej; muž a žena je stvořili.
je – li Elohim zkratkou nejstaršího jména – tj. Boha Pána zástupů-pak je množné číslo naprosto legitimní. Takže Bůh nebo bohové stvořili člověka? Protože JHWH je Bůh zástupů-tj. andělů-mluví se svým nebeským dvorem dříve, aby vytvořil nejdůležitější živou bytost. Navíc Hebrejské sloveso AMAR (tj. „říci“) znamená také „thunk“.
Když Bůh skutečně vytváří člověka-viz v. 27-se nachází pouze singulární Bára (= Bůh stvořil), stejně jako singulární zájmeno připojené k pojmu obraz (= jeho vlastní obraz). Příště uvidíme další případy, kdy Elohim znamená „božské bytosti“.