BackgroundEdit
Burgundsko, Východ Germánský kmen, může se stěhovali od Skandinávského ostrova Bornholm do povodí Visly ve 3. století našeho letopočtu. První doložený, i když ne historicky ověřený král Burgundianů, Gjúki (Gebicca), žil na konci 4.století.
V 406 v Alans, Vandalové, Suevi, a možná Burgundians, překročil Rýn a napadli Římské Galie. Burgundané se usadili jako foederati v římské provincii Germania Secunda podél středního Rýna.
KingdomEdit
V 411 AD, Burgundských král Gunther (nebo Gundahar nebo Gundicar) ve spolupráci s Goar, král Alanů, nastavit Jovinus jako loutkového císaře. Pod záminkou Jovinus‘ císařské autority, Gunther se usadil na západní (tj. Římský) břehu Rýna, mezi řeky Lauter a Nahe, zajištění osídlení Borbetomagus (současnost Červy), Speyer, a Štrasburku. Zřejmě v rámci příměří jim císař Honorius později oficiálně „udělil“ zemi. Burgundané založili své Hlavní město v Borbetomagu. Olympiodorus Théby také zmiňuje Guntiarios, který byl nazýván „velitel Burgundians“ v kontextu 411 zmocňovat Germania Secunda tím, Jovinus.
Přes jejich nový status jako foederati, Burgundské nájezdy do Římského horní Gallia Belgica se stal nesnesitelný Římanům a byli nemilosrdně ukončeno v 436, kdy Římský generál Flavius Aetie nazývá Hun žoldáků, kteří přemohli království 437. Gunther byl zabit v bojích, údajně spolu s většinou Burgundianů. Kampaň byla původem básně mediæval Nibelungenlied.
Gunther byl následován jako král Gunderic (nebo Gundioc nebo Gondioc) v roce 437. Po 443, zbývající Burgunďané byli přesídleni do Aetie na Sapaudia (tj. Savoy) v oblasti dnešní střední Francii, opět jako foederati, v Římské provincii Maxima Sequanorum, kde oni založili svůj kapitál v Lugdunum (dnešní Lyon). Jejich snaha rozšířit své království po řece Rhone je přivedla do konfliktu s Vizigótským královstvím na jihu. V roce 451 se Gunderic spojil s Aetiem proti Attilovi, vůdci Hunů, v bitvě u katalánských plání.
Když Gunderic zemřel v 473, jeho království bylo rozděleno mezi jeho čtyři syny: Gundobad (473-516 v Lyonu, krále Burgundska od 480), Chilperic II (473-493 v Valence), Gundomar/Godomar (473-486 v Vienne) a Godegisel (473-500, v Vienne a Ženevě).
Po pádu Západní Římské Říše v 476, Král Gundobad se spojil s mocné Franské krále Clovis já proti hrozbě z Ostrogótské král Theoderic Velký. Gundobad tak dokázal zajistit burgundské akvizice, a sestavit Lex Burgundionum, starověký germánský zákoník. Později, když Řím již nebyl schopen poskytnout ochranu obyvatelům Galie, Sequani se sloučili do nově vytvořeného království Burgundska.
Podle Řehoře z Tours (538-594), ve 493 Gundobad zabil jeho bratr Chilperic II a deportoval jeho dcera Klotildy, která byla vdaná za Merovejců Clovis, Král Franks, který právě dobyl severní Galii. Úpadek království začal, když se dostali pod útok svých bývalých franských spojenců. V roce 523 vedli synové krále Clovise kampaň v burgundských zemích, podněcovaných jejich matkou Clotilde, jako pomstu za gundobadovu vraždu jejího otce. V 532, Burgunďané byli rozhodně poraženi Franky v Bitvě u Autun, načež Král Godomar byl zabit a Vínové začleněno do Franské říše v roce 534.