Speciální venkovní kotce byly použity na zvýšení jedlé dormice, kde by být krmena žaludy, kaštany a ořechy. Když nastal čas vykrmovat hlodavce, přesunuli je do terakotových kontejnerů zvaných dolia. Tyto sklenice-jako nádoby byly speciálně navrženy tak, aby napodobit dutině stromu, s omezeným prostorem odradit pohyb a podporují ukládání tuku. (Jedlý dormouse se může před hibernací zdvojnásobit.)
jakmile byl dostatek tuku na hostinu, byly dormice připraveny různými způsoby. Petronius doporučil posypat je medem a mákem, zatímco Apicius doporučil plnit je vepřovým masem, pepřem, likérem (rybí omáčkou), ořechy a vlastními vnitřnostmi.
nadměrná spotřeba
spotřeba dormice byla považována za tak nadměrnou, že jejich konzumace byla výslovně zakázána římskými zákony. Tyto zákony byly zavedeny od 2. století, aby omezily excesy bohatých a vyhnuly se sociálním otřesům. Mezi další odsouzená masa patřila bažant, páv, a stále populárnější prasečí varlata.
Dnes, jedlé plch je stále konzumovány ve Slovinsku a Chorvatsku, kde je součástí tradiční selské stravě, stejně jako v Kalábrii, Jižní Itálie, kde plchové jsou uzené z jejich dutin v noci, takže mohou být zastřelil a snědl.
ale není to všechno zkáza a temnota pro tyto delikátní hlodavce. V roce 1902 v Tring, Hertfordshire, počet dormice utekl ze zvěřince Walter Rothschild, se stává úspěšných invazních druhů. V roce 2010 bylo oznámeno, že jich je nyní v Británii kolem 30 000.
Bohužel, Britové nemůžu jít na lov pro jedlé dormice upéct a sežrat, protože všechny druhy plchové jsou chráněny podle práva EU. Takže prozatím budeme muset věřit římským účtům o jejich lahodnosti.