V roce 1886, po letech, pověsti, legendy, a menší objevy, bylo s konečnou platností zjištěno, že tam bylo obrovské, bohaté naleziště zlata pod Witwatersrand, rocky ridge v Jižní Africe.
Jižní Afrika je známý pro své bohaté naleziště zlata, z nichž drtivá většina pochází z Witwatersrand Basin, podzemní geologické formace, věřil, že jednou byl podlaze pravěkého moře, kde řeky uložily sedimenty, které tvoří zlato a další minerály.
povodí má nejbohatší rezervu zlata, jakou kdy svět objevil. Přes 2 miliardy uncí zlata byly těženy z jeho zlatých polí od jejich objevu na konci 19. století. Odhaduje se, že 40 až 50 procent všech světových někdy těžilo zlato pochází z Witwatersrand.
podzemní pánve dosáhne povrchu na Witwatersrand ridge, jmenovec povodí a okolních gold-bohatý region (Witwatersrand znamená „Bílé Vody Ridge“ v Afrikánštině.) Na tomto výchozu, poblíž dnešního Johannesburgu, tvoří vrstva pánve dlouhý hřeben, který protéká několika řekami a vytváří vodopády.
povodí se táhne v oblouku přes 250 mil, od Johannesburgu po Welkom, obsahující zlaté útesy podél severního a západního okraje. Objev takzvaného „zlatého oblouku“ odstartoval masivní zlatou horečku, která vedla k založení Johannesburgu. Během 10 let se stalo největším městem v Jižní Africe.
doly v povodí Witwatersrand jsou jedny z nejhlubších na světě, tunelují kilometry pod povrchem. Nejhlubší důl, Mponeng, tunely 2.5 mil pod povrchem, a domů svět je nejvyšší výtahu, které mohou jít dolů, více než 7000 stop za tři minuty, cestování až 40 kilometrů za hodinu. Jak se zlato těží, doly musely být vykopány hlouběji, aby se zásoby udržely. Na určitých místech může horníkům trvat dvě hodiny, než se dostanou z povrchu do hlubin dolu, kde čelí mimořádně nebezpečným podmínkám. Těžba zlata je od 80. let na ústupu, což mělo obrovský dopad na ekonomické zdraví regionu, který se zlatem dlouho třpytil. Dnes je v kdysi nesmírně ziskovém zlatém průmyslu v Jižní Africe jen 120 000 zbývajících pracovníků.